Debbi Love

Ahoj, tedko sem si vzpomnela, na NĚCO:

co sme obyčejnýho zažili a bylo to fantastic:

Jeli sme na běžky, cca v roce 2016, v únoru možná, nebo jindy, noale podstatný je, že bylo hodně sněhu, tak sme nejeli dohor, aby nás všichni nepotkali, pže Ludec v detsví zažil, že semu smali na sjezdovce za lyže, ačkoli byl nejrychlejší, no a maša srazila hulkama pana učitele angličtiny a taky neuměla zastavit u vleku, musela trochu se zastavit o tu frontu...od té doby má ráda běžky a příjde jí, že to umí, ale pak se zjistilo, že od té doby taky na nich moc nejezdila.

no, tak vo brdskejch trasách nasel ludec vsecky tajný informace v mapach, sníh byl, počasí nadherný.

Nejdřiv to hodně nešlo, pěší turisté museli strašňě dlouho čekat, nez kolem nich projedeme, jeden hodil kouli. Ludec měl sver s pandama a masa nadávala a padala. Pak se to zlepšilo, dokonce se zdalo, ze dblv jsou rychlejsi, nez lidi z protismeru, ale záhy se zjistilo, ze oni lidé jedou dokopce mirnýho...to uz teda nebyl mirnej.

Také jsme se posouvali vzhůru kořenovým svahem, kolem holčičky brečící , že uz nikam nechce, babi jí přemlouvala, at to este zkusí, že to děda nemyslel zle...takze nam doslo, kdo byl dabel v červenejch elastakach a rudý větrovce, co svištěl dole proti nám křičíc bacha, koule. (nikdo v tej chvíli nevěděl, co tim mysli, každej to vstřebával po svým, žejo, čili to bylo trochu strašidelny a pak teda smutnovzpominkový jako život, českejfilm)

Následně se stalo něco podobnýho máše dokopce..(.to si delas prdeel fuj fuj tudy nikdonejezdi nahoru vis proc??!??! pze je to debilnost!!)

Poté jsme našli radar.

Byl to nádherný den.

Musí se psát sem, protože
1) kapela zažívá neuvěřitelný, už vubes je napováženou, že existuje, nemáme vnoučata a než budem mít plíny, tak to zapomenem

2) máša měla na fejsbuku závislost a nemůže psát tam, čekala by furt laiky

3) svěřuje se kolegynim v pracech všech a vubec všem lidem, i neznamejm, a začíná to bejt patologický. Je to patologický.

4) ondyno na sebe řekla uplně všechno ve vlaku v tzv open spacu uplně cizimu /chlapovi/ človeku včetně telefonniho čisla, kdyby jí koupil dva cidery místo jednoho, šla by s nim na československej fotbal / nahá, dyby jí koupil tři cidery/

nejkrásnější štace/ kde hrajem/ stalo se:
tůta rubrika se zaplní hnedko, jaksi vzpomenem navšecko a můžem to doplńovat grafama:

1) narozeniny Dragiho v jižních čechách. Měl velký narozeniny, nojeto príma kluk a v obci oblíbenej. Obec má nemnoho obyvatel, nicmene všichni tam byli. Venku před hospodou. Mysme hráli vevnitř, kde teda nikdo nebyl, pže bylo horko a všichni byli před tou hospodou, odtud nanas koukali okynkama jako na osmaky degu ale měli nas moc radi, byli nanas hodni, měli i malej bar, opravdickej jako z pláže, a v ńom drinky, co michala krasna barmanka. Davali nam ty drinky, čupíta a i jiný barevný cojavim.Vopulnoci přišla v noční košili před hospodu paní s pekáčem plným a všem nabídla /husu/, že jí zrovna dopekla a celá vesnice si namáčela chleba v tom pekáči, taklenc všichni pospolu. Rano nas vozili na kolotoči, řetízáku, zrovna tam byla pout. Jeden pan nas posadil do řetizaku a než si toho pravej kolotočar všimnul, už jihočech pustil motorek, jeli sme dozadu a trochu sme dosahli nohama až moc, no v tej chvili si toho všim pan kolotočar
tam bylo opravdu moc moc pěkný a nekecam
jak se hád bavíme, aby nás to furt bavilo/ naše hovory:

tůto se musí zapsat podrobně, protože se bavíme furt dokola stejně. Ale asi to má nějakej vývoj, to se musí zjistit právě formou grafoterapie. Vetsinou se bavime taklenc:

Y: musis prestat mluvit v tutom a tutom miste, ne driv, ne pozdejc.
X: Ale ja to místo nepoznam, pze myslim nato, co rikam.
Y:Je to jednoduchy, poslouchej: Tudydydy tudydydy tum tum dum dum tudydydy.
X: To mi nevychazi na nic, není tam pauza nebo cinel a to další hned navazuje.
Y: Ale nene, je to jednoduchy, az uslysis tudydydy, musis zkoncit frazi.
X: Jasny, chapu, akorat nevim nikdy, esli je to to tudydydy, co je nazacatku nebo to tudydydy, kerym to konci.
Y: Puc mi to, ja ti to predvedu.
X: Nepredvedes, to neprectes, rekne potichu jakoby pro sebe ale dost nahlas.
Y: Ty vole, povzdechne si. Krávo, řekne.
X: Debile, nauč se čist, prečti si to nanečisto.
Y: Nauč se zpívat a počítat.
X: Mužu počítat, jak chci, dyž nevim dokolika, skládáš to, tyvole, jako spirálu nejakou debilní, proč to doprdele nemužeš udelat jednoduchý čtyry čtyry něco něco nikdy nepochopim
Y:tak počítej každou dobu jako první.
X:krici nebo se smeje nejcasteji oboji najednou

v poslednich letech tuta cesta konči, že to ludec predzpívá nananana, to je moc pekný, ale fakt, nekdy to bude platňa. masa ma pak radost, dyz to rika podle toho, že to pasuje, pak je moc spokojena, omlouva se a mluvi o zivote a napadech dyz není text pripravenej a rika se furt novej a novej, nez se usadi, hadka je delsi, ale na to tekonc nebejva cas, co se delaj ty pisnicky na RADIO DADA

Jak máme rádi psychotesty.

Hodně. Obzvlášt ten s padesáti otázkama, fascinující to luštit furt , že to vychazi jiny. Dyž to maša ukazala ludkovi, kerej moc skladal pisnicku, co spechala a masa googlila esli ze sangvinik, je to, co si myslí (masa). zacla si hned projistotu delat testy a pak uz to chtel ludek taky zkusit. Bavili se v pratelskym duchu jak uz zmineno nahore: to je zajimavý, ze na nekerý votázky nejde vubec vodpovedet. Hm, no to si jako musis vybrat, visco, zvolit mensi zlo, jako bliz pravde, proto je tam
votazek padesat, ze te to nakonec trefi, čum, ja ti poradim, no to vlastne byti pak vyslo tosamy, co me....hm, tojo a co ti vyslo? Cholerickej melancholik total labil hepnarová … má se to delat strizlivej?
Psychotesty maj proste fajn votázky, s kerejma se v zivote moc často clovek nepotká.